Šifrovací akademie II: Bylo to těžší, než jsme čekali

V prvním díle naší Šifrovací akademie jsme podrobně ukázali, co to je u nás v Cryptomania šifra a jak o šifrách přemýšlíme. Proč je dobré luštit ve více lidech a z jakého důvodu se uplatní více týmová kreativita než matematická genialita.

Dneska se koukneme na to, jak dokáže šifra potrápit. Ve zpětných vazbách z našich her se často objevuje věta: Úkoly byly někdy těžší, než jsme čekali. (To je skvělé, ne? Byla to výzva!) Doplněná dodatkem: Ale hra byla skvělá! Pro milovníky Harryho Pottera doplňujeme hlášku Rona Weaslyho: „Budeš trpět, ale náramně si to užiješ.“ Ano, ano, ano, to je přesně ono.

Opravdu se snažíme vytvořit hry, které mají vyšší úroveň obtížnosti, ale zároveň jsou řešitelné pro každého, kdo má dost trpělivosti, motivace a tým kamarádů, který to jen tak nevzdá.

Zároveň máme dobrou zprávu. Pokud budete hrát hry od Cryptomania, tak se nikdy nezaseknete úplně, protože herní systém (nebo třeba i instruktor na akci) vám rád poradí.

Dodržujte při luštění zásady z prvního dílu Šifrovací akademie a máte napůl vyhráno. Další pomoc přichází ve formě krátkého shrnutí běžně používaných šifrovacích principů:

1. Substituce – náhrada písmen jiným symbolem/prvkem. V našich hrách se setkáte především s nahrazením písmen anglické abecedy čísly (A = 1, B = 2, …). Dalším příkladem, který by vás jistě napadl, je třeba Morseova abeceda, Braillovo písmo apod. S těmito zažitými abecedami se v Cryptomania hrách setkáte jen výjimečně. A pokud ano, tak pouze u her, kam logicky takový princip patří. Například ve hře Šeptající javor potkáte vysílání zprávy ve tmě, zařazení této šifry má jasný příběhový smysl.

2. Transpozice – zpřeházení znaků. Je potřeba objevit, v jakém pořadí se písmena čtou. Nebo třeba, která z nabízených písmen číst a která nikoliv. V případě Cryptomania her vám často napovíme názvem nebo vzhledem šifry (grafikou, sazbou…), jak se do toho pustit.

3. Steganografie – zní to jako název dinosaura, ale znamená to ukrytí zprávy nečekaným způsobem nebo na nečekaném místě. Ano, máme takové i v šifrovací databázi Cryptomania. A až ji vyluštíte, tak se nás budete ptát: „Jak jste to tam sakra dostali?“ Pokud chcete příklady (nejen z našich her), tak šifra se může nacházet na prázdném bílém papíře, uvnitř zdánlivě nepoškozeného ovoce nebo dokonce na tužce, kterou právě píšete.

4. Grafika – pro hráče s menší šifrovací zkušeností jistě nejtěžší šifrovací princip. Pokud v průběhu luštění něco vybarvíte,spojíte nebonakreslíte, tak se koukněte, zda to nejsou písmena. U této šifry padají nejčastěji otázky: „My už to máme, co teď s tím?“ A naše odpovědi: „Skvělé, teď už si to jenom přečtěte.“

5. Nápadovky, slovní hříčky – šifry, kde se klíč k vyřešení skrývá v podobě šifry samotné, v názvu šifry nebo v textovém popisu. Najdete jich u nás nespočet. Máme je rádi, protože možnost stormování nápadů „co s tím máme dělat“ probouzí tu pravou tvůrčí týmovou kreativitu, která nás nepřestává bavit.

6. Logické úkoly – znáte od začátku pravidla úkolu nebo je dokážete snadno vyčíst z textu šifry? Vyžaduje úkol nějaké kombinační schopnosti nebo třeba (nedejbože) lehké matematické znalosti? Pak jste narazili na logický úkol. I takové mají v šifrovacích hrách své místo.

7. Cokoliv dalšího – kombinace principů, artefakty, slovní hříčky, optické iluze. Nebráníme se při tvorbě her ničemu. Také nosičem informace (zadáním šifry) může být jak papír, tak audio, video nebo nějaký skutečný objekt/věc před vámi. Naše šifry vypadají například jako čokoládový muffin, prádlo zavěšené na šňůře, písnička slavného českého písničkáře nebo záznam letu dronu.

Pryč od suché teorie. Jdeme luštit! Zkuste vyřešit šifru s názvem Korálky. Řešením je jedno smysluplné české slovo. A po vyřešení můžete pojmenovat, jaký šifrovací princip jste při luštění použili.